Jen tak

Cítím krev na svých rtech, i na těch tvých. Pomalu upadám do kómatu, zatímco ty mě láskyplně vískáš ve vlasech. Společně ignorujeme výskot větru za okny. Komunikujeme spolu už jen telepaticky. Víc ani nepotřebujeme. Známe se skrz naskrz. Zatmívá se mi před očima, tvé rysy pomalu mizí v temnotě a já uvažuji, co vidíš ty. Stále jsi se mnou, i když tě nevidím. I přes to, že už necítím konečky prstů, stálé vnímám tvé křivky, teplo které vydáváš, energii, o kterou se se mnou dělíš. Jsi můj anděl bez křídel. Je t'aime.